Je těžké si to dnes představit, ale v 19. století bylo vyvolávání duchů naprostým hitem.
Zatímco dnes ho vnímáme jako něco mezi tajemným rituálem a dětskou hrou, tehdy šlo o módní záležitost, která se odehrávala v luxusních salonech i obyčejných domech.
A všechno to začalo dvěma dívkami z Ameriky…
Všechno začalo v Americe, v roce 1848, kdy vyvolávání duchů odstartovaly sestry Foxovy
Dvě mladé sestry, Margaretta a Kate Foxovy, tvrdily, že slyší záhadné „klepání“ ze zdí svého domu v Hydesville ve státě New York. Brzy se prý ukázalo, že nejde o náhodu, ale o ducha zavražděného obchodníka, který s nimi komunikuje.
Systém byl jednoduchý:
jedno klepnutí znamenalo ano, dvě klepnutí znamenala ne.
Noviny o jejich příběhu psaly jako o senzaci a lidé po celé Americe chtěli podobný zážitek prožít také. Začaly vznikat první spiritistické seance. Lidé se scházeli, drželi se za ruce a v napjatém tichu čekali, až se „duch“ ozve.
V Evropě se z toho stala společenská móda
Do Anglie a Francie se vlna spiritualismu dostala během několika let.
Vyvolávání duchů se stalo součástí večerní zábavy v salonech aristokracie, podobně jako hra na klavír, poezie nebo šachy.
Typický průběh seance byl následující:
- hostitelé zhasli světla,
- zapálili svíčky,
- hosté usedli kolem stolu v elegantních šatech,
- médium začalo seanci a čekalo se na znamení ze záhrobí.
Vyvolávání duchů nabízelo spojení vědy, víry a senzace. Lidé byli nadšení.
Věda + víra = ideální kombinace doby
19. století bylo obdobím ohromných objevů – elektřina, magnetismus, telegraf… Mnozí si tehdy říkali: „Když můžeme přenášet zprávy na dálku elektrickým proudem, proč by nešlo komunikovat i se záhrobím?“
Vznikly duchovní telegrafy, spiritistické tabulky s písmeny a později i známá „Ouija board“, pomocí které se duch měl podepisovat nebo psát zprávy. Společnost byla uchvácena a spiritualismus se stal součástí moderní kultury.
A pak přišla show
Brzy se objevila profesionální média, která pořádala veřejná vystoupení v divadlech.
Někteří používali triky jako magnety, tenká vlákna, skryté mechanismy, podfuky se světlem i zvukem. Ale lidé chtěli věřit.
Vyvolávání duchů se tak změnilo v dokonalý mix magie, psychologie a společenského napětí.
Na chvíli bylo možné věřit, že svět mrtvých je opravdu na dosah ruky.
I dnes můžete zkusit vyvolat duchy… třeba v mé hře Záhrobní listy: CHALUPA DUCHŮ. Propadnete této zábavě stejně jako lidé v 19. století?
