Když přemýšlím o svém životě a o tom, kam jsem se dostala, zjistím jednoduchou věc. Už od malička jsem vlastně přesně věděla, co chci dělat. Jen jsem na to zapomněla.
Jako dítě jsem milovala hraní deskových a karetních her. Vzpomínám, že tehdy jsme měli doma pouze hry jako Člověče nezlob se, karty na Prší nebo klasické Žolíky. A pak se objevily Dostihy a sázky. I když jsme tuto hru doma nikdy neměli (pro mé rodiče byla tehdy příliš drahá), milovala jsem ji.
A tak jsem vzala papíry a pastelky a vytvořila jsem si vlastní Dostihy a sázky. Tehdy jsem vymyslela i lepší pravidla, než byly v oficiální hře. Mnou vytvořené Dostihy a sázky jsme pak hráli na letní dovolené s rodiči a se sestrami každý večer. Tehdy mě ani ve snu nenapadlo, že by mě v budoucnosti mohlo živit vymýšlení vlastních her.
Jak vás sny doženou
Dospěla jsem. Dostudovala jsem, našla si práci a na hry jsem přestala mít čas. Našla jsem si manžela, porodila a stala se matkou na rodičovské dovolené. S jedním dítětem jsem se doma dost nudila a tak jsem se začala zabývat on-line světem, sociálními médii a tím, co bych mohla doma s dětmi dělat.
Jednou jsme si s kamarádkou řekly, že vymyslíme hru. Po pár skleničkách vína vznikl základ pro Evropu hrou, kterou jsme nakonec společně vydaly. Poté přišla na svět další hra – Česko hrou. Herní způsob a didaktika obou her způsobily, že jsme se staly rovnými partnery jiných menších vydavatelství. A já si až po několika letech vzpomněla na svoji první hru – tehdy ještě okopírované Dostihy a sázky.
Říkala jsem si… vždyť mě hry baví. Vždycky mě bavily. Proč mě nikdy nenapadlo je vydávat? Jít si za tím, co mě baví?
Možná jsem na to neměla odvahu, možná jsem nebyla tak vychovaná. Možná se před 30 lety nekladlo dětem tolik na srdce, že si mají jít za svým snem a dělat, co je baví. Možná tehdy nikdo netušil, že bude existovat internet a že bude možné podnikat na pláži.
A pak… dospěla jsem a na hry nebyl čas. Musela jsem vystudovat, najít si zaměstnání, manžela…
Když vás sny doženou
Možná máme každý ve svém osudu napsáno, co s námi bude. Nezáleží pak na tom jak a kdy, ale že se tak prostě stane. Že nakonec budete dělat to, o čem jste snili jako děti. Mně se to podařilo, i když jsem k tomu došla oklikou. Vydávám svoje hry a mám vlastní e-shop. Vlastně si pořád hraju.
Teď, když přijedu s rodinou za svými synovci na chatu, ptají se mě… „Teto, budeme zase soutěžit? Máš pro nás připravené nějaké hry?“ Vždycky mám, a to několik. I díky tomu vlastně vznikl můj první e-book Víkendovka aneb jak zabavit děti ve 3 dnech. Několik víkendů a dovolených jsem s dětmi svoje hry hrála, testovala, pilovala pravidla. Nakonec z toho vznikl ucelený program plný her a soutěží, který pomáhá zabavit rodiny na jejich dovolených.
Stojí za to jít si za svými sny
Teď a tady vím, že stojí za to věřit svým snům a jít si za nimi. Všechno je totiž možné – vím to. Svůj sen si totiž právě plním.
