„Rondu prostě chceme vidět!“, řekl Radek, když nám večer před dalším výletem říkal, co nás další den ve Španělsku čeká. A měl pravdu. Já sama považuji Rondu za město, ve kterém jsem měla konečně pocit, že jsem ve Španělsku.
Ronda je španělské město v Andalusii, které se nachází ve vzdálenosti asi 100 km od Malagy směrem do vnitrozemí.
Už samotná cesta nás okouzlila nádhernými výhledy na Španělsko. Když jsme dojeli do města, dýchla na nás španělská tradice. Naším cílem byl most, který spojuje historickou a novou část města, a býčí aréna.
Most, který nás nadchl
Ronda je město, které bylo postavené na dvou skalních masivech oddělených hlubokou roklí. Tou protéká řeka Guadalevín. Oba skalní masivy spojil José Martína Aldehuela, který zde postavil v 18. století monumentální most Puente Nuevo (Nový most). Během dokončovacích prací na mostě z něj Aldehuelo skočil a zemřel. Most se stal turistickou atrakcí, za kterou stojí za to se vydat.
Když jsme stáli na okraji skály, a dívali se na malou stezku vedoucí k řece na dno rokle, bylo těžké si představit, že obyvatelé města tudy denně (i několikrát) chodili, aby si přinesli vodu. Pro naše děti to bylo dokonce nepochopitelné. „Proč tedy lidé stavěli město tak vysoko, když tam neměli ani vodu?“, ptali se pořád dokola. Chtěli jsme se vydat po stezce dolů, ale 40 °C vedra nás odradila.
Býčí aréna na nás dýchla španělskou tradici
Aréna byla v Rondě od nepaměti. Král Filip II. ji postavil kvůli výcviku rytířů pro jízdu a ovládání koní. Když se v 18. století rozmohli býčí zápasy, tak ty v Rondě patřily k těm nejvyhledávanějším. My jsme byli v býčí aréně poprvé. Prohlédli jsme si ji s audio průvodcem a opravdu nás nadchla. Tedy ne ty býčí zápasy, ale ta atmosféra. Prohlédli jsme si všechno… zákulisí býčích zápasů, prošli jsme se po samotné aréně, sedli jsme si do zastíněného hlediště a navštívili jsme Muzeum býčích zápasů.
Po opuštění býčí arény jsme si užili i procházky v uličkách historické části Rondy s nejrůznějšími obchůdky, restauracemi a zmrzlinárnami. Býci, toreadoři a most jsou všude a na všem. I my jsme podlehli. Vybrali jsme si hrnečky s potiskem Nového mostu. A řekli jsme si, že v každém městě si koupíme další hrnečky do sady. Jenže…
Koupili jsme tvar hrnečků, který jsme nikde jinde nenašli. A to jsme se opravdu snažili stejný tvar hrnku najít na každém výletě. Jenže všude prodávali ten klasický, reklamní hrnek, který si můžu kdykoliv nechat potisknout svojí vlastní fotkou. Problém je v tom, že mě z něj kafe prostě nechutná :).
Hrnečky z Rondy jsou trochu nižší a zároveň trochu širší, než klasický hrnek a mají větší ucho :).
Každopádně Ronda nás nadchla. Vlastně bych se sem ráda někdy vrátila a prošla se dolů do rokle. Tak třeba někdy jindy, hlavně někdy, kdy nebude přes 40 °C :).
