„To byla nejlepší bojovka!“ Zašeptal můj synovec, když dohrál moji bojovku na zahradní slavnost.
„Jako vážně?“, říkala jsem si. Vždyť byla tak jednoduchá. Šlo jen o to, aby děti nikomu neprozradily tajemství, které jsem jim předala. Tajně došly v určitý čas na stanovené místo, a tam zjistily, že se mají vlastně vrátit zpátky!
Co je tedy na mé bojovce tak bavilo? TO TAJEMSTVÍ, řekla bych. Děti během bojovky měly udržet tajemství. Nesměly nikomu prozradit, že obdržely tajnou obálku se záhadným klíčem a kódem. Nikdo nesměl nikomu prozradit, že ji má. Každý si totiž myslel, že je jediný, komu jsem ji předala. Ve skutečnosti však TO TAJEMSTVÍ dostal každý.
Bojovku na zahradní slavnost jsem zabalila do oblíbeného příběhu našich dětí
Při vymýšlení této bojovky jsem se inspirovala knihou Hraničářský učeň od Johna Flanagana, do které se začetly naše děti.
Sirotek Will se stane učněm hraničářů, jejichž úkolem je chránit království. Jsou to takoví středověcí tajní agenti, kteří umí skvěle střílet z luku, stopovat, jezdit na koni a hlavně… udržet tajemství.
„Dokážou naše děti udržet tajemství?“ Zeptala jsem se svého manžela. Myslel si, že si ho navzájem prozradí. Já sama jsem si nebyla jistá. Byl to risk. Ale proč to nezkusit?
A tak, když si během naší rodinné zahradní slavnosti všechny děti hrály u chalupy, připravila jsem jim tři soutěže z mé Víkendovky, a v mezidobí jsem pokračovala v přípravách na oslavu, vítala hosty a bavila se s nimi.
No a odpoledne, když byla slavnost v plném proudu, jsem zahájila svoji bojovku. Postupně jsem dětem začala předávat TO TAJEMSTVÍ. Každé dítě jsem NENÁPADNĚ zavedla někam, kde nás nikdo neviděl a neslyšel. A pak, DĚSNĚ TAJNĚ, jsem mu do ruky vložila klíč s kódem a malou obálkou, vždy se slovy:
„Předávám Ti tajnou obálku. JSI JEDINÁ, KTERÉ JI DÁVÁM. Je důležité, abys o ní NIKOMU NEŘEKLA!!! Někam ji schovej, otevři ji v 21:15 hodin a udělej přesně to, co je tam napsané!“
TAJEMSTVÍ jsem postupně předávala dětem ve věku od 5 do 11 let během celého odpoledne, od nejstaršího po nejmladší. Bavila jsem se s pozvanými hosty a když jsem zahlédla, že jedno z dětí jde do chalupy, nenápadně jsem ho následovala a předala mu TAJEMSTVÍ.
Bylo vtipné pozorovat, jak se děti chodí tajně ptát svých rodičů, kolik je hodin. Jak osmiletý synovec každou chvíli kontroluje, zda je jeho obálka stále na tom samém místě, na které ji schoval. A jak se postupně, nenápadně začaly děti vytrácet, aby otevřely tajnou obálku.
A víte co? Nikdo nikomu nic neřekl!
Každé dítě přesně dodrželo instrukce uvedené v tajné obálce a vydalo se na stanovené místo nedaleko chalupy. Tam na děti pro jistotu čekal můj švagr a hlídal, aby všechny děti dorazily a správně použily svůj klíč s kódem. Poté se všechny děti vrátily zpět k chalupě.
Načasování bylo dokonalé. Mladší děti odcházely za světla, skupinka všech dětí se vrátila za tmy. U chalupy, během jejich nepřítomnosti, jsme s ostatními rodiči zapálili oheň, mého druhého švagra jsme oblékli do hraničářského pláště a čekali jsme na jejich návrat.
Když děti přišly k ohni, zjevil se jim hlavní hraničář. Poblahopřál jim ke zvládnutí zkoušky, která spočívala v udržení tajemství a věnoval jim poklad – náhrdelník ve tvaru listu, znak všech hraničářů.
To byla pro milovníky Hraničářova učně odměna nad odměnu 😊.
Jak jsou na tom vaše děti? Dokážou udržet tajemství?
Připravte jim BOJOVKU NA ZAHRADNÍ SLAVNOST a zjistíte to :).